Po roce zase na taneční soutěži. Tentokrát to nebylo s rostleskávačkama. Ale s orientálním tancem. Je to rozdíl...a tohle jsem si narozdíl od dřívějších soutěží naplno užívala.

S orientem jsem začala na základce někdy před třema rokama. Předtím jsem samozřejmě vyzkoušla několik jiných tanců. Tancovat jsem začala někdy ve čtyřech letech nejdřív ve skupině Busta to kdysi ještě nebyli cheer. Pak balet u (prý) nejpřísnejší učitelky baletu v ústí. Pak se narodil můj bráška a mamka mě nemohla na balet vozit, tak jsem se vrátila zase k blízké Bustě. Asi ve 12letech jsem to vzdala...byla jsem tam nejmladší...bylo to na mě moc daleko a nikdo z mých přátel se nevěnoval žádnému koníčku tolik..takže jsem jaksi nezapadala. Což bylo pro mě předtím nejdůležitější. Občas toho lituju. Byla jsem mezi nejlepšíma a vzdala se toho...Bez pohybu to ale nejde...ještě jsem zkusila po tomhle plno věcí co by mi mohlo všechno nahradit. Ve škole jsem s kamarádkou pod dozorem třídní učitelky vedla kroužek tancování. To ale uspokujíci nebylo. Zkoušela jsem do toho erobik atakdále. Čím víc o tom přemýšlím tím víc lituju. Pak tedy ješte jednou cheer u začínající skupiny Dophins, ale to už nejde stíhat kvůli škole. Takže končím u Tribalu. Je to příjemný a odpočinkový. A je to celé jen improvizace takže ani tréma mi nepřekáží.

Dneska jsem tancovala jako záskok s malejma holkama ze zš Mojžíř. Z jedenácti skupin jsme byli třetí. A pak se svojí skupinou dospělých a to ze šesti na první místo. Radost mám jen to tolik neprožívám. Jsem už zvyklá...asi..

Ale tak první místo je to nejlepší. Co víc si přát. Jsme prostě nej...:-D   jupííííííí